Nejčastější polemiky o pitném režimy – znáte odpovědi?

Pitný režim se za poslední roky stal takřka módním trendem a se zaručenými doporučeními jako by se roztrhl pytel. O tom, že voda je pro naše tělo nevyhnutelná, není pochyb. Zakládají se však všechny rady na skutečnosti nebo jde v některých případech jenom o mýtus?

Kolik litrů vody denně vypít?

Co se týká denního příjmu tekutin, nejčastěji se můžeme setkat s doporučením, které se pohybuje kolem 2-3 l přijaté vody za den. Toto pravidlo se však rozhodně nedá brát jako univerzální. Skutečná potřeba se ve skutečnosti odvíjí od vaší hmotnosti, pohybové aktivity, klimatických podmínek, věku nebo aktuální fyzické kondice.

Základní vzorec na výpočet doporučené denní dávky přijatých tekutin pro zdravého člověka hovoří o 3 dcl vody na 10 kg hmotnosti. Tento údaj však nepočítá s výše zmíněnými činiteli, které můžou mít na vaši reálnou potřebu v daném okamžiku významný vliv. Nejjednodušší způsob, jak si pohlídat dostatečnou hladinu vody v těle, je sledovat barvu moči – jak se začne zabarvovat do tmavší žluté, je čas se napít.

Radši víc než méně?

Pokud jste názoru, že voda vám nemůže nijak ublížit, nemáte úplnou pravdu. Nadměrný příjem tekutin nejen že poškozuje vaše zdraví, v extrémních případech vás může i přímo ohrozit na životě. Známá běžkyně Kate Moriová se ocitla v nemocnici po tom, co během maratonu vypila 3 l vody, následkem čeho byl v tomto případě otok mozku.

Intoxikace vodou má dokonce i svůj odborný termín – hyponatrémie. Její prvotní příčinou je pokles sodíku, který může nadměrné, a především nárazové pití způsobit. Výstražný prst je zvednutý i u lidí s onemocněním ledvin nebo s kardio-vaskulárními problémy, kteří by se s otázkami ohledně pitného režimu měli vždy obracet na svého lékaře.

Počítá se jenom čistá voda?

Ačkoliv by čistá voda měla tvořit větší část vašich přijatých tekutin, nemusíte se omezovat pouze na ni. Pramenitou vodu je vhodné doplňovat mineralizovanou, která kromě hydratace zabezpečí pro tělo i potřebné minerály. Pozor však na silně mineralizované vody – ve větším množství můžou být zátěží pro váš krevní tlak. Vhodnými nápoji jsou i neslazené čaje, ideálně bylinkové a zelené.

Přibližně 20 % tekutin si umí tělo doplnit i z běžně přijímané stravy, obzvláště z polévek, zeleninových jídel a ovoce. K častým polemikám v rámci pitného režimu patří i káva. Při jejím pití sice tekutiny získáváme, ale jelikož má kofein močopudné účinky, v konečném důsledku není její přínos nijak zvlášť významný, může to být spíš naopak. Podobný efekt má i pití piva nebo jiných alkoholických nápojů.

Spoléhat se jenom na pocit žízně?

Doplňovat tekutiny pouze tehdy, když cítíte žízeň, nemusí být nejrozumnější taktikou. Pocit žízně totiž nastupuje až ve chvíli, kdy už je organismus do určité míry dehydratovaný. Někteří lidé mají tento pocit navíc oslabený. Týká se to především dětí a seniorů, ale tento stav se může objevovat i u pacientů s onemocněním centrální nervové soustavy. Další způsob, jak se k absenci žízně dopracovat je, že tento pocit začnete ignorovat. Po delší době je možné, že váš organismus už se jednoduše přizpůsobí a vy se tak vůči žízni stanete méně senzitivními.

Dehydrataci přitom není vhodné podceňovat. Ta slabší se projevuje bolestí hlavy, malátností či podrážděností, těžší dehydratace končí celkovým kolapsem organismu a ztrátou vědomí. Doplňovat tekutiny v průběhu dne je proto velmi důležité. Bez ohledu na to, jestli pocit žízně cítíte nebo ne.