Co byste měli vědět o otužování a jak s ním začít

S příchodem podzimu a klesajícími venkovními teplotami dostává náš organismus zabrat. Zima však může být pro budování imunity důležitým klíčovým prvkem. Ještě předtím, než s ním začnete, ujistěte se, že víte o otužování vše potřebné.

Jak organismus reaguje na chlad

Lidský organismus si svou vnitřní teplotu poměrně přísně hlídá. Při větších odchylkách dochází k narušení vícero tělesných funkcí, což může vést buď k přehřátí nebo podchlazení.

Když je naše tělo vystaveno prudkému chladu, takřka okamžitě začne reagovat obrannými mechanismy. Stáhnutí cév, bušení srdce, zvýšené svalové napětí – to všechno má za úlohu zvýšit produkci tělesného tepla a ochránit důležité vnitřní orgány.

Tyto fyziologické funkce představují pro lidské tělo výraznou zátěž a v konečném výsledku ho tak, ačkoliv za účelem ochrany, oslabují. Naše tělo je však přizpůsobivější, než bychom si možná mysleli. Pokud se s podobnými podněty budete setkávat na pravidelné bázi, nakonec si „vypěstujete“ schopnost čelit jim, což se nakonec odrazí na jeho zvýšené odolnosti.

Výhody otužování

První drobné změny se v organismu začnou odehrávat přibližně po dvou týdnech pravidelného otužování. Navenek se projeví v podobě lepšího snášení chladu a snížené náchylnosti k infekcím. Otužování působí jako vzpruha pro metabolismus i lymfatický systém. I díky tomu si možná časem všimnete, že vaše pokožka působí pevnějším a zdravějším dojmem.

Další z výhod pravidelného otužování je snížení vysokého krevního tlaku nebo tlumení zánětových procesů v těle. Pozitivní dopady má také na mozek – ten se tak stává odolnějším vůči poškozením, které by mohly později vést k demenci nebo Alzheimerově chorobě.

V neposlední řadě dlouhodobé otužování snižuje hladinu stresu a přispívá k dobré náladě. Pokud vám tedy chybí energie a potřebujete svému tělu dodat sílu a odolnost, mohlo by pro vás být tou správnou volbou.

Jak na otužování

Otužování s sebou přináší celou řadu výhod, nutné je s ním však začít opatrně. Pro začátečníky je ideálním startem krátké sprchování vlažnou, až po čase pak úplně studenou vodou. Takové sprchování by mělo probíhat ráno a trvat 2-3 minuty. Začněte od noh a postupujte směrem nahoru – hlavu však úplně vynechejte.

Pokud vám sprchování studenou vodou už nedělá žádné problémy, je načase zkusit venkovní otužování. Opět ale platí pravidlo postupnosti – přípravu odstartujeme už v letních měsících. Pravidelným plaváním se postupně propracujete přes podzim až k zimě, přičemž organismus si bude moct průběžně zvykat na přirozeně klesající teplotu vody.

Plavání v zimě

V zimním období se ve vodě nezdržujte více než 5 minut a vždy si chraňte oblast hlavy – použijte obyčejnou nebo plavací čepici a hlavu se snažte nenamáčet. Když vyjdete z vody, osušte se a zůstaňte v pohybu. Dopřejte si pár výskoků, dřepů, joggingu na místě nebo jiných zahřívacích cviků, které vám v žilách opět pořádně rozproudí krev.

Kdy se otužování vyhýbat

Otužování s sebou sice přináší celou řadu výhod, ale v některých případech mohou převažovat rizika.

Kontaktu s ledovou vodou by se měli vyhýbat v první řadě lidé s kardiovaskulárními a cévními onemocněními. Otužování není vhodné ani pokud trpíte častými záněty močových cest nebo máte problém s ledvinami. Pokud trpíte chronickým onemocněním, je potřebné se o možných rizicích poradit s lékařem.

Pokud máte pocit, že na vás něco leze, otužování ihned přerušte a zabalte se radši do teplé deky. Organismus bojující s jakýmikoliv infekcemi do studené vody jednoduše nepatří – návrat do ní plánujte až po uzdravení a vždy jen postupně.

Otužovat se můžete i jinak

Pokud pro vás z různých důvodů není klasické otužování vhodné, vyzkoušet můžete méně razantní formy. Snižte teplotu v interiérech a pravidelně do domácnosti pouštějte čerstvý vzduch. Zkuste svižné procházky i v chladném počasí, přičemž se ze sebe snažte postupně shazovat hrubé vrstvy oblečení. Osvědčit se vám může také střídavá sprcha končetin, případně omývání jednotlivých částí těla žínkou namočenou v chladnější vodě.